Vybrané novinky DPH pro rok 2019

Stanovení místa plnění při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných – tzv. digitálních služeb osobě nepovinné k dani

Místem plnění při poskytování digitálních služeb osobám nepovinným k dani je místo příjemce dané služby (tím se myslí bydliště nebo místo, kde se osoba nepovinná k dani obvykle zdržuje). Poskytovatel těchto digitálních služeb má povinnost odvádět DPH ve všech členských státech, do kterých digitální služby osobě nepovinné k dani poskytuje. Může tak činit buď přímo v každém z těchto členských států, a to prostřednictvím DPH registrace v každém členském státě a podávání daňových přiznání a odvádění příslušné částky daně v těchto členských státech, nebo využít tzv. zvláštní režim Mini One Stop Shop, neboli režim jednoho správního místa prostřednictvím elektronického portálu vedeného v jednom členském státě.


Nově se dané pravidlo podle § 10i odst. 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH) nemusí použít, pokud poskytovatel služby je usazen pouze v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech nebo má sídlo mimo území EU a provozovnu pouze v jednom členském státě a celková hodnota digitálních služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně (256 530 Kč) pro příjemce v jiném členském státě.


Pokud poskytovatel digitálních služeb v roce 2018 nepřekročil hranici 10 000 EUR, je možno, aby od 1.1.2019 stanovoval místo plnění pro digitální služby dle § 9 odst. 2 ZDPH. Místem plnění je pak místo podle sídla nebo provozovny poskytovatele digitálních služeb.


Jednoúčelové a víceúčelové poukazy

Od 1.1.2019 jsou v ZDPH stanovena pravidla pro zacházení s poukazy. V § 15, 15a, a 15b ZDPH jsou daná pravidla podrobně stanovena jak pro poukazy jednoúčelové (§ 15a ZDPH), tak pro poukazy víceúčelové (§ 15b ZDP). V § 15 ZDPH je pak definováno, že poukazem je listina, jejímž základním znakem je povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za konkrétní dodání zboží nebo poskytnutí služby. Na listině musí být uvedena osoba, která má službu poskytnout nebo zboží dodat.


Jednoúčelový poukaz je takový, u kterého je při jeho vydání známo, jaká má být sazba daně nebo zda je předmětem poukazu plnění osvobozené od daně a zároveň je známo místo plnění. Víceúčelovým poukazem je pak každý jiný poukaz, u kterého není při vydání známo, na jaké konkrétní plnění bude čerpáno. Neví se tedy předmět daně, sazba daně, potažmo místo plnění.

Novela také stanovuje povinnost vrátit již uplatněné DPH u jednoúčelového poukazu, a to v případě, kdy tento jednoúčelový poukaz nebyl v rámci 3 let, od svého vydání použit ani převeden dle § 74 odst. 3 ZDPH. Na stejnou povinnost úpravy je třeba také myslet v případě zrušení registrace k DPH.


Pravidla pro vystavování daňových dokladů

Nově je do pravidel pro vystavování daňových dokladů dle § 28 ZDPH doplněn odst. 8. Dle něho musí plátci daně kromě pouhého vystavení daňového dokladu také v rámci lhůty pro vystavení daňového dokladu vynaložit nezbytné úsilí, které lze po něm rozumně požadovat k tomu, aby se vystavený daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.


Podle důvodové zprávy je pod tímto nutno chápat stav, kdy plátce učiní veškeré úkony, které po něm lze rozumně požadovat, aby nejpozději v poslední den lhůty pro vystavení daňového dokladu nastalo jeho skutečné odeslání tak, aby se dostal do dispozice příjemce plnění. Způsob a forma doručení daňového dokladu musí být taková, aby plátce již v okamžiku odeslání či předání daňového dokladu podmínku § 28 odst. 8 ZDPH splnil, tj. aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce. To nebude považováno za splněné například v situaci, kdy plátce sice daňový doklad v dané lhůtě odeslal, avšak zároveň věděl nebo vědět mohl, že se příjemce na dané adrese nezdržuje, je neznámý nebo nekontaktní.


Den uskutečnění zdanitelného plnění v případě dlouhodobého poskytování plnění

Od 1.1.2019 došlo ke změně ustanovení § 21 odst. 8 ZDPH. Dle nového ustanovení platí, že je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. Ustanovení § 21 odst. 8 ZDPH se nepoužije v případě, že se jedná o službu, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát, nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce.


Plnění se v těchto případech považuje za uskutečněné dnem poskytnutí nebo vystavení daňového dokladu (mimo dokladu na přijatou úplatu, splátkový či platební kalendář), a to tím dnem, který nastane dříve. Současně je také nově doplněno, že pravidlo, podle kterého se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato, se nepoužije pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň.


Výpočet daně

Výpočet DPH je upraven v § 37 ZDPH. Zákon zná dva způsoby výpočtu daně a to pomocí tzv. metody zdola a tzv. metody shora. Metoda zdola je nastavena tak, že daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně. Tato metoda je i po novela zachována.

Nově je ale nastavena metoda shora, kde se daň vypočte jako rozdíl mezi částkou odpovídající výši úplaty, která je včetně daně a částkou, která se vypočítá jako podíl této částky a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo v případě druhé snížené sazby daně 1,10. Výpočet daně z částky celkové úplaty je tudíž nově nastaven tak, aby již nedocházelo k rozdílům v částkách vypočtené daně v závislosti na použitém způsobu výpočtu.


Oprava základu daně a oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky

Ve zcela novém ustanovení § 46 a násl. ZDPH je nově řešena nejen oprava základu daně u pohledávky za dlužníkem, který je v insolvenčním řízení, ale také u dalších nedobytných pohledávek ze zdanitelných plnění. Jedná se například o pohledávky v exekučním řízení nebo v insolvenčním řízení a úpadek je řešen formou konkurzu, nebo formou oddlužení anebo pokud se jedná o pohledávky za dlužníkem, který zemřel. V ustanovení § 46 a násl. ZDPH jsou podrobně vymezeny podmínky a pravidla, za kterých je možno opravu základu daně provést.


Úprava odpočtu daně u významné opravy nemovité věci

Do části ZDPH, která se týká úpravy odpočtu daně, bylo vloženo nové ustanovení § 78da. Dle tohoto ustanovení platí, že dojde-li v desetileté lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla provedena významná oprava, podléhá tato oprava, resp. uplatněné DPH z této významné opravy, úpravě odpočtu daně. Významnou opravou se rozumí dle § 78da odst. 4 ZDPH oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k této opravě bez daně je vyšší jak 200 000 Kč.


Lhůta pro úpravu odpočtu daně počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.


Dle přechodných ustanovení si u významných oprav započatých před 1.4.2019 a dokončených po 1.4.2019 bude moci plátce daně vybrat, zda bude postupovat podle předchozí úpravy platné v okamžiku započetí prací, nebo podle úpravy účinné po novele od 1.4.2019.


Nárok na odpočet daně při registraci / zrušení registrace

Novelou ZDPH došlo k rozšíření možností nárokovat si odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění pořízených osobou povinnou k dani v období 60 měsíců po sobě jdoucích, a to přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem DPH. Podmínkou je, že tyto přijaté zdanitelné plnění se staly součástí dlouhodobého majetku dříve, než byl uveden do stavu způsobilého k užívání a do tohoto stavu byl uveden v období 12 po sobě jdoucích měsíců před dnem, kdy se stal plátcem. Zároveň musí být i splněna podmínka, že v okamžiku, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem, bude tento dlouhodobý majetek součástí jejího obchodního majetku. Nejčastěji tedy půjde o pořizování nemovité věci formou výstavby nebo technického zhodnocení.


Nárok na odpočet daně si v prvním daňovém přiznání po registraci může také dle nového ustanovení § 79 odst. 3 ZDPH uplatnit plátce, který v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem, přijal plnění, které použil k vývozu, které je od daně osvobozeno.


Rozšíření možností, kdy si nový plátce může nárokovat odpočet z přijatých zdanitelných plnění, které přijal přede dnem, kdy se stal plátcem, jsou vyrovnána rozšířením povinností, kdy plátce ve svém posledním daňovém přiznání z titulu zrušení registrace, musí část odpočtu, které si již uplatnil vrátit.


Prvním takovým doplněním je ustanovení § 79a odst. 2 ZDPH, který říká, že pokud byl uplatněn nárok na odpočet daně, avšak do dne zrušení registrace nedošlo ke skutečnému čerpání zboží nebo služby na základě tohoto poukazu, odpočet daně uplatněný při pořízení poukazu se v částce odpovídají uplatněnému odpočtu daně vrátí.


Další novinkou je snížení dříve uplatněného odpočtu daně u drobného majetku. Dle § 79a odst. 3 ZDPH dojde ke snížení nároku na odpočet daně u drobného majetku, u kterého byl uplatněn odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, a který byl pořízen v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace. Částka snížení nároku na odpočet daně se vypočte jako součin jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet a počtu celých kalendářních měsíců období, ze které tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce. .

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Kompenzační bonus - podpora pro společníky s.r.o.

Dne 3.6.2020 nabyl účinnosti zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Tento zákon upravuje daňový bonus na komp

© 2019 by Tax 4 Accounting s.r.o.